Úchvatný, dojemný a hluboce lidský příběh lásky, obnovené setkáním po čtyřiceti pěti letech. Před našima očima se odehrává příběh vpravdě archetypální, příběh ženy a muže. Dialog mezi Hannah a Elim, který trpí Aspergerovým syndromem, nemocemi stáří i vlastní slabostí. Krátké věty v rozhovorech i vyprávěních o setkáních zprostředkovávají chvíle nevýslovného štěstí a srozumění, ale i obavy z budoucnosti. Paralelní linii knihy představuje fantaskní pohádka, uvádějící vypravěčku na planetku Yxidon. Jde o „odlet z reality", ale současně o pohled kamsi do budoucnosti, jež se vzápětí neodvratně mění v minulost, o odpoutání od stereotypního a klopotného přešlapování na místě, a také o „léčení útrap z nenaplnění". Autorka „hledá Světlo", její příběh hluboké lásky a lidské solidarity klade současně otázky po limitech, jež jsou na tomto světě kladeny, ať už jde o obyčejnou lidskou zášť, panovačnost, chamtivost, lhostejnost a nesnášenlivost, nebo o přehrady mezi generacemi, rasové předsudky. Hrdinka demonstruje místy až zarputilou „ženskou hrdost", odvahu porvat se se životem. Postupně dospívá k pokoře, k vyrovnání s osudem – s potřebným nadhledem a uchováním hodnot.