Bitva svedená 15. července 1410 u Grunvaldu byla jednou z největších rytířských střetnutí evropského středověku. Proběhla během války mezi polsko-litevskou unií, v jejímž čele stál král Vladislav II. Jagiello, a řádem německých rytířů. V této „Velké válce“, jak ji nazvali soudobí kronikáři, ukončila polská vojska a jejich spojenci expanzivní politiku řádu v severovýchodní Evropě. Samotná bitva u Grunvaldu je označována různými jmény. Poláci jí říkají bitva u Grunwaldu, litevsky zase zní u Žalgirisu, v běloruských letopisech je napsána jako Dubrovno a v německé literatuře se tradičně píše jako Tannenberg, a to podle protější vesnice, která má dnes polský úřední název Stębark.