Jedná se o sedmnáct povídek detektivního charakteru, které svým silně poetickým stylem nabízejí srovnání s Čapkovými povídkami tohoto žánru. Macháček ho nenapodobuje, prostě tak píše. Všechny povídky jsou ve velké míře vystavěny na výborně propracovaném dialogu a znalosti prostředí. Pracuje jako psycholog a jeho zkušenosti jsou z těchto příběhů více než patrny.